Romská otázka je v České republice velmi citlivým tématem. Když se město Liberec odmítlo účastnit romského sčítání podle Úřadem vlády stanovené metodiky, stalo se terčem kritiky. Nyní však představitelé města zpod ještědského vysílače všem „vypálili rybník“. Vyvinuli vlastní metodiku sběru a zpracování dat. Díky zapojení samotných Romů do projektu jsou nyní k dispozici přesnější výsledky.

„Úřad vlády po loňské kritice, již jsem sám vyvolal, sice metodiku sběru dat upravil, ale i nadále pro nás zůstává nepřijatelná, protože je založena na předávání stereotypů, sčítání menšiny neromskou majoritou a nepřípustné statistické výchylce. Nabízíme jinou cestu,“ uvedl náměstek libereckého primátora Ivan Langr.

Aby byly údaje nesporné a mohly posloužit orgánům státní integrační politiky, bylo třeba zapojit do sčítání přímo lidi z romské komunity. To se libereckému magistrátu podařilo.

„Je velice důležité, aby se na záležitostech romské komunity podíleli sami Romové. Musíme mít možnost vyjádřit se k tomu, co nás trápí. A pokud i ostatní Romové pocítí možnost měnit určité věci a stereotypy, doufáme, že to v nich vyvolá zájem o aktivní občanství a chuť participace na záležitostech romské menšiny,“ připojil svůj pohled Jan Kanaloš, jenž se na výzkumu spolupodílel.

Výsledná zpráva město dělí na jednotlivé části, k nimž připojuje i popis dané oblasti. Počty lidí z komunity jsou uváděny ve škálách v rozpětí 1-50, což zmenšilo výsledné odchylky. Nechybí ani upozornění na obchod s chudobou v podobě předražených pronájmů bytů, problematické soužití s většinou či vysokou nezaměstnanost.

Výsledkem sčítání je číslo 8450. Tolik Romů obývá Liberec. Komunita byla také označena za roztříštěnou a nejednotnou (olašští, maďarští a slovenští Romové).

Podle náměstka Langra je právě toto cesta, kterou by se měly úřady ubírat, aby se jim podařilo situaci měnit k lepšímu.